Katedrála svatého Petra (Řezno)

Katedrála svatého Petra
Místo
Stát	Německo
Bavorsko	Bavorsko
Obec	Řezno
Lokalita	Řezno
Souřadnice	49°1′10,06″ s. š., 12°5′53,89″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Diecéze	řezenská
Zasvěcení	svatý Petr
Datum posvěcení	739
Architektonický popis
Stavební sloh	gotika
Typ stavby	katedrála
Výstavba	1275-1450, 1828-1841
Specifikace
Délka	85,4
Šířka	34,8
Výška	31,85
Stavební materiál	vápenec, pískovec
Další informace
Adresa	Niedermünstergasse 1, 93047 Regensburg
Oficiální web	https://bistum-regensburg.de/bistum/dom-st-peter/domkapitel
Kód památky	D-3-62-000-313
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katedrála svatého Petra (Řezno), případně Řezenský dóm je nejdůležitější kostel ve městě Řezno a katedrální chrám Řezenské diecéze. Spolu s kolínskou katedrálou je jednou z nejvýznamnějších gotických katedrál v Německu, tvoří součást areálu starého města, který byl prohlášen za Světové dědictví Unesco. Roku 845 se zde konal křest čtrnácti českých knížat. Pro počátky a rozvoj české církve a její správu měly tento chrám, biskupská kapitula a řezenská diecéze zásadní význam.

Historie

První křesťanský kostel stál severně od římského hradu Castra Regina, a východně od současného dómu, na místě pozdějšího Niedermünsteru, možná již ve 4. století^[1] a byl v něm pohřben misionář sv. Erhard z Řezna. Byla to sálová stavba s pravoúhlým chórem na půdorysu 21,5 x 8,6 metru. Dlouho se o ní nevědělo, část křížové chodby byla zjištěna archeologickým výzkumem z let 1924-1925 a další zdivo objeveno v roce 1990.

Karolínský dóm založil vévoda Tassilo III. Bavorský z rodu Agilofingů jako druhý řezenský chrám západně od předchozího kostela, již na místě dnešního dómu. Byla to trojlodní bazilika s půlkruhovou apsidou, atriem a křestní kaplí sv. Jana. Prodloužením této stavby na západ vznikla otonská stavba se západním chórem z 10. století. Tento kostel v letech 1152-1176 vyhořel. Zachovaly se fragmenty zdiva, část z takzvané Oslí věže a kaple Všech svatých.

Gotický dóm byl oznámen zprávami z let 1250–1264. 30. června 1254 byla stará katedrála znovu vysvěcena a papež Inocenc IV. odpustkovou listinou vyzval věříci k návštěvě a finanční podpoře. Brzy začala novostavba, počínaje křížovou chodbou kapituly. Dóm nestojí přesně na základech staré stavby, obvodové zdi jsou posunuty asi o dva metry k jihozápadu. Roku 1273 došlo opět k požáru. Přesto byl první oltář nového dómu vysvěcen již 30. června 1276. Roku 1341 začala stavba jižní věže, po roce 1381 také severní věže. V letech 1400-1514 na stavbě pracovalo nejméně pět členů rodiny Roritzerů, stavitelů a kameníků. Roku 1450-1460 byly věže propojeny západním průčelím a pokračovala stavba v interiéru s kupolí v křížení, která byla dokončena roku 1486. Roku 1525 byla celá stavba dokončena.

Barokizace dómu začala za biskupa Alberta IV. z Törringu (1613-1649) dvěma mramorovými oltáři a pokračovala od roku 1697 barokními klenbami kupole se štukaturami a freskami bratří Carloneů. Postupně se měnilo celé vnitřní vybavení kostela, byla postavena kruchta, varhany a oratoř, pořízeny chórové lavice a nové oltáře, na konci 18. století měl dóm 17 barokních oltářů, výmalba byla laděna do žlutých tónů a sloupy zlacené.

Novogotická dostavba podle zásad purismu byla zahájena roku 1828, když bavorský král Ludvík I. objednal do dómu nové sklomalby. V letech 1828-1841 následovala novogotická přestavba podle plánů architekta Fridricha Gärtnera. Byla odstraněna barokní kupole, barokní oltáře, štukatury, stržena barokní chórová přepážka a oratoře. Přestože většina dómu je vystavěna z vápence, dostavba byla provedena z nazelenalého tmavého pískovce. Dostavba dvou západních věží se uskutečnila v letech 1859 až 1869.

Od roku 1923 vedla opravy státní dómská stavební huť. K poškození stavby a její statiky došlo během bombardování za druhé světové války. V letech 1954-1958 musely být obě západní věže staticky zajištěny a opraveny. Následovala generální rekonstrukce.

Architektura

Jde o jedinou trojlodní baziliku s dvouvěžím v průčelí na západní straně, s pětibokým závěrem s chórem a s kompletním vnějším opěrným systémem v jižním Německu, postavenou přesně podle vzoru klasických francouzských katedrál. Dochovala se také velká část kamenické dekorace a šest gotických soch. Ze severní strany přiléhá křížová chodba s dvojicí dvorů a s románskou centrální kaplí Všech svatých, směrem na severozápad stojí budova biskupského dvora.

Interiér

Stříbrný hlavní oltář s relikviářovými polofigurami Panny Marie a sv. Josefa, raně barokní práce augsburských zlatníků z let 1695-1696; další části: antependium s reliéfem sv. Jana Nepomuckého z roku 1731, relikviářové polofigury sv. Petra a Pavla z roku 1764, šest stříbrných svícnů z let 1769-1787; tabernákl a vázy z let 1784-1785.
Navštívení - sousoší Panny Marie a sv. Alžběty v severní boční lodi, gotické z let 1280-1310
Zvěstování - gotické sochy archanděla a Panny Marie v křížení, na baldachýnech západních pilířů, od Mistra Erminolda, kolem roku 1370
Jezdecké sochy sv. Jiří a sv. Martina na pilířích, kolem 1325
Sochy apoštolů sv. Petra a sv. Pavla na pilířích, 1340-75
Ciboriový oltář v severním chóru - gotická kamenná věž z doby kolem roku 1430
Kamenná studna s rumpálem, kropenkami a s portálem v jižní příčné lodi - pozdně gotické z 15. století
Sklomalba Smrt a Nanebevzetí Panny Marie na okně jižní strany hlavního chóru - gotické z doby kolem 1370
Sklomalby ve 21 oknech navrhl Josef Obereger
Kamenný portrét připomínající zdejšího biskupa, papeže Benedikta XVI.